admin

Ledviny mají zásadní význam pro udržování homeostázy. Podílejí se na metabolismu vody, udržují krevní tlak, acidobazickou rovnováhu, koncentrace iontů a osmolaritu. Funkce ledvin je často porušena při defektu jiných orgánů nebo systémů (selhávání srdce, selhávání jater, diabetes mellitus, endokrinní onemocnění (Connův syndrom), hypertenze, autoimunitní onemocnění). Přesto jsou příznaky poškození ledvin aspoň zpočátku velmi nenápadné. V ledvinách …

10. Fyziologie a patofyziologie vylučování Pokračovat ve čtení »

Organizmy mohou vykonávat své životní funkce jen za přispění energie, kterou získávají z živin. Pro příjem živin, tekutin, minerálů a vitaminů se během fylogenetického vývoje vytvořil trávicí systém. Po přijetí potravy je schopen ji zpracovat, promíchat, chemicky natrávit a rozštěpit. Nerozložitelné a proto nevstřebatelné složky se vylučují stolicí spolu s látkami určenými k vyloučení z organismu. Trávicí systém (gastrointestinální trakt …

9. Fyziologie a patofyziologie trávicího traktu Pokračovat ve čtení »

Funkcí oběhového systému je zajištění dostatečného prokrvení (perfuze) tkání, dostatečný přívod živin a kyslíku a odvod zplodin metabolismu. Oběhový systém je tvořen srdcem a cévami.  Srdce je dutý orgán, tvořený pracovní svalovinou (myokardem), převodním systémem, čtyřmi chlopněmi a vnitřní výstelkou srdce (endokardem). Je pokryto vazivovým obalem tvořeným dvěma listy (epikardem přirostlým k myokardu a vnější blánou …

6. Fyziologie a patofyziologie oběhového systému Pokračovat ve čtení »

Autonomní nervový systém (ANS) je jedním z hlavních řídicích systémů organismu. Je součástí centrálního nervového systému a zodpovídá za autonomní funkce. Je vůlí neovladatelný. Řídí, koordinuje a udržuje rovnováhu funkcí orgánů a tkání s hladkou svalovinou (stěna cév, bronchy, sekrece žláz, funkce GIT a močových vývodných cest). Jeho výhodou je neustálý tonus, který umožňuje jemnější regulaci než jen …

4. Autonomní nervový systém Pokračovat ve čtení »

Endokrinní systém je vývojově nejstarším regulačním systémem. Když se organismy vyvinuly z jednobuněčných k mnoha-buněčným, přestala stačit prostá difuze k regulaci pochodů buňky. Postupně se vyvinul systém, který své působky uvolňuje do krve, aby se dostávaly i ke vzdáleným cílům. Tyto látky (hormony) regulují téměř všechny funkce organismu od metabolismu, růstu a vývoje po homeostázu, adaptační změny, reprodukci a …

5. Žlázy s vnitřní sekrecí Pokračovat ve čtení »

Kosti jsou tvořeny pevnou kompaktní hmotou. Vypadají pevně a stabilně, ale jejich metabolismus je velice citlivý a mění se vlivem nejrůznějších situací (kouření, stresu, chronických zánětů, změnou koncentrací fosfátů, vápníku a hořčíku, poruchou acidobazické rovnováhy, změnou sekrece některých hormonů, nádory a také poruchou funkcí některých orgánů (trávicí trakt, ledviny, ale i CNS).) Do metabolismu kostí …

3. Fyziologie a patofyziologie metabolismu kostí Pokračovat ve čtení »

Už od nepaměti se lidé pokoušejí najít látku, která by dokázala prodloužit život, případně vedla k nesmrtelnosti. V posledním století se vědci pokoušejí jít na věc z druhé strany. Najít příčiny stárnutí a jejich ovlivněním nebo potlačením život člověka prodloužit. V současné době se vědci zaměřují na genetiku, epigenetiku, zánět, kyslíkové radikály a metabolické příčiny. …

6.2 Stárnutí a stáří Pokračovat ve čtení »

Metabolismus – látková přeměna – je jedním ze základních procesů v živé hmotě. Zahrnuje všechny chemické děje probíhající v organismu. Skládá se z množství intermediárních vzájemně koordinovaných dějů, časově na sobě závislých. Metabolické pochody se obecně dělí na tři typy: Anabolické děje, kdy se z jednoduchých vstřebaných látek syntetizují látky složitější (tzv. asimilace). Živá hmota se obnovuje a syntetizuje de …

5. Metabolismus živin, nutrice a její poruchy Pokračovat ve čtení »

Organismus je složitá soustava buněk, tkání a systémů a přitom je vystavený různým vlivům.  Bezprostředně na něj působí aktivita vlastního metabolismu, fyzická zátěž ale různými podněty (fyzikálně, chemicky či biologicky) i okolní prostředí. Buňky a tkáně však potřebují pro svou fyziologickou činnost stálé vnitřní prostředí – homeostázu.  Homeostáza je udržována různými systémy – od nervových (vegetativní nervový systém …

3. Fyziologie a patofyziologie homeostázy Pokračovat ve čtení »

Lidské tělo má různé možnosti, jak se chránit před poškozením, infekcí, mutacemi nebo ohrožením života změnou homeostázy. Kromě fyzikálních a chemických bariér na površích, které přicházejí jakýmkoli způsobem do kontaktu se zevním prostředím, sem patří nespecifická imunita připravená chránit tělo před patogeny, které pronikly bariérami, před vlastními zmutovanými buňkami hrozícími nádorem a před hromaděním poškozených …

4. Obranné reakce organismu Pokračovat ve čtení »