Poruchy zánětlivé reakce
Průběh zánětu je odlišný podle toho, kde a jaké faktory ho způsobí (fyzikální, chemické i biologické), jak dlouho působí, které tkáně byly poškozeny a jaká je reaktivita imunitního systému. Po proběhnutí akutního zánětu dojde buď k hojení (k hojení jsou využity mechanismy zánětu), nebo k přeměně v zánět chronický.
Akutní zánět trvá maximálně čtrnáct dnů, subakutní zánět do šesti týdnů a chronický zánět déle než šest týdnů. Chronický zánět může vzniknout jako důsledek nedohojeného akutního zánětu (virová hepatitida), opakovaného dráždění (refluxní ezofagitida) nebo je způsoben speciálními patogeny (tuberkulóza). V poslední době se hodně mluví také o minimálním chronickém zánětu, způsobeném útlakem kapilár v tukové tkáni obézních lidí a v aterosklerotických plátech.
Chronický zánět je charakteristický aktivací specifické imunity, aktivací T- i B-lymfocytů a tvorbou protilátek v aktivovaných B-lymfocytech (plazmatických buňkách). Zatímco akutní zánět je pro organizmus prospěšný, protože má ochranný charakter, chronický zánět organizmus zatěžuje, poškozuje a vyčerpává.
Srovnání akutního a chronického zánětu
| Akutní zánět | Chronický zánět | |
| Příčiny | patogeny, poškození tkání | přetrvávající akutní zánět i hojení autoimunitní reakce |
| Prostředky, aktivní buněčné elementy | převaha nespecifické imunity; neutrofily, monocyty, makrofágy | převaha specifické imunity; monocyty, makrofágy, lymfocyty, plazmatické buňky, fibrocyty |
| Trvání | několik dní | týdny až roky |
| Následky | zhojení, absces, chronický zánět | destrukce tkání, fibrotizace, nádor, systémová amyloidóza |
Lokální známky chronického zánětu mohou být skryté, ale kolující interleukiny udržují pocit únavy, anorexii, vysokou sedimentaci, leukocytózu a zvýšený bazální metabolizmus. Kromě toho zvyšují produkci c-reaktivního proteinu, který nejen aktivuje imunitní systém, ale aktivuje i endotel, aby vytvářel větší množství adhezivních molekul, a podílí se tak na rozvoji aterosklerózy. Chronický zánět může dále způsobit poškození cílového orgánu vznikem nádoru, může však vést i k systémovým změnám (amyloidóza) a nakonec k vyčerpání organizmu a smrti.
Syndrom systémové zánětové odpovědi (SIRS – Systemic Inflammatory Response Syndrome) Pokud se zvýší interleukiny v krvi a zánětlivá reakce se stane nekontrolovatelnou a nelokalizovatelnou, vzniká SIRS. Zánětlivá reakce je přítomna bez přítomnosti infekčního ložiska, a na rozdíl od normální zánětlivé reakce je autoagresivní a poškozuje orgány celého těla. Může vzniknout jako důsledek sepse po zaléčení infekce nebo po těžkém traumatu, hypoxii, ischemii, popáleninách atd. (Viz Komplikace šoku)
| C-reaktivní protein (2-8 mg/l) Protein akutní fáze, který se zvyšuje při infekci bakteriální, často i u virové. Zvýšené hodnoty se vyskytují ve třetím trimestru těhotenství (do 20 mg/l) a při užívání orální antikoncepce. Vyšší hodnoty mají také novorozenci (3. den až 15 mg/l) a kojenci (do 10 mg/l). Zvýšení je někdy pozorováno u kuřáků (až 20 mg/l) a po nadměrné fyzické zátěži (maratón – až 60 mg/l). Jeho tvorba v játrech je při zánětu zvýšena především působením IL6. Funkce: • Podílí se na aktivaci imunitního systému • Váže se na různé substráty včetně LDL cholesterolu • Mění funkce fagocytujících leukocytů • Zvyšuje syntézu interleukinu 1 a TNFα • Ovlivňuje srážení krve • Zvyšuje tvorbu adhezivních (přilnavých) molekul na endotelu |