5.6. Řízení příjmu potravy
Příjem a výdej energie by měl být u zdravého člověka v rovnováze. Denně by měl organismus přijmout tolik energie, aby pokryl bazální metabolismus, specificko-dynamický účinek potravy a energii potřebnou k práci a termoregulaci. Při nedostatečném energetickém výdeji nebo nadbytečném příjmu dochází k obezitě, při nedostatečném příjmu energeticky hodnotných potravin vzniká kvantitativní malnutrice. Kromě energetického hlediska je při příjmu potravy třeba uvažovat i o jejím složení, protože při nedostaku některých živin nebo vitamínů vzniká kvalitativní malnutrice.
Příjem potravy závisí na mnoha faktorech. Je řízen z hypothalamu, kde je v laterální části centrum pro příjem potravy. Jeho stimulace vede k nadměrnému příjmu potravy (hyperfagii). Ve ventromediální části hypothalamu se naproti tomu nalézá centrum sytosti, které, je-li stimulováno, vede organismus k odmítání potravy (anorexii).
Tato základní centra jsou ovlivňována celým souborem informací zprostředkovaných nervově i látkově:
- impulzy z kůry (časový rozvrh příjmu potravy)
- reflexy (pohled na jídlo, čichové vjemy, povídání o jídle, případně pohled na člověka, který jí, zvětšuje pocit hladu), vliv mají také rodinné zvyky a rituály (oslava hostinou)
- genetikou – vliv na některé metabolické cesty (např. existuje skupina obézních pacientů, kteří při zpracovávání potravy neprodukují teplo a všechnu energii ukládají jako zásobní)
- teplotou krve protékající hypothalamem (teplá krev snižuje příjem potravy)
- aktivitou glukostatických buněk v hypothalamu (pokles systémové glykémie vede k aktivaci centra pro příjem potravy)
- stresem (v mírném stresu se zvyšuje spotřeba potravy, naopak ve velkém stresu nebo depresi se snižuje)
- některými hormony:
- hormony štítné žlázy (hypertyreóza zvyšuje pocit hladu a naopak)
- cholecystokinin (20 minut po začátku příjmu potravy se zvýší natolik, že snižuje chuť k jídlu)
- melanocyty stimulující hormon (MSH) – snižuje pocit hladu
- ghrelin (hormon produkovaný v žaludku asi dvě hodiny po jeho vyprázdnění; zvyšuje pocit hladu)
- leptin – hormon produkovaný tukovou tkání, který informuje hypotalamus o množství tukové hmoty. Snižuje pocit hladu, zvyšuje bazální metabolismus a podle literatury navozuje pocit chuti k pohybu.
- některými interleukiny (hlavně těmi, které fungují jako endogenní pyrogeny: Il 1, Il 6, TNF a – snižují v hypotalamu chuť k jídlu při horečce a nemoci)
- různými peptidy: neuropeptid Y, GLP 1 (inkretin – látka vyplavovaná po požití potravy do krve a zvyšující sekreci inzulinu)
K orientačnímu zhodnocení stavu výživy organismu (nutričního stavu) se používá BMI (Body Mass Index), který se vypočítává jako podíl hmotnosti v kilogramech a druhé mocnosti výšky v metrech. Normální hodnota BMI je 18,0 – 24,9; při hodnotách vyšších mluvíme o nadváze a obezitě a u hodnot nižších než 17,5 o kachexii.
Hodnocení hmotnosti podle BMI však není vhodné u sportovců, kteří mají větší svalovou hmotu (falešně vysoký BMI).
Další možností posuzování stavu výživy je měření tloušťky kožní řasy na předem stanovených místech kaliperem. V poslední době se zjistilo, že nejadekvátnějším a nejjednodušším měřením je obvod pasu. Ideálně by měli mít muži obvod pasu 94 cm (nezávisle na výšce) a ženy 80 cm. Muži s obvodem větším než 102 cm jsou obézní, stejně jako ženy s obvodem větším než 88 cm a mají vysoké riziko kardiovaskulárního onemocnění.
| BMI (kg/m2) | Stav výživy |
|---|---|
| < 16 | těžká podvýživa |
| 16 – 17 | podvýživa |
| 18 – 25 | normální stav |
| 25 – 30 | nadváha |
| 30 – 35 | obezita 1. stupně |
| 35 – 40 | obezita 2. stupně |
| > 40 | obezita 3. stupně – morbidní obezita |