5.7.2 Kvalitativní poruchy příjmu potravy
Malnutrice typu kwashiorkor
Kwashiorkor je podvýživa způsobená nedostatečným příjmem bílkovin při dostatečném přívodu energeticky bohatých substrátů. Tento proteinový deficit se vyskytuje hlavně u dětí v afrických zemích a v Indii. V našich zeměpisných šířkách se může objevit spíše u alkoholiků, u lidí s depresí, u starých lidí a občas u skupin lidí s odlišnými stravovacími návyky (makrobiotici a vegani). Mluvíme o „kwashiorkor like“ malnutrici. Často je doprovázena nedostatkem některých stopových prvků a vitamínů.
Při kwashiorkoru se snižuje proteosyntéza v játrech, protože je nedostatek esenciálních aminokyselin (cystein, lysin, metionin) a ubývá svalové tkáně, z které jsou tyto aminokyseliny získávány. Klesá především tvorba bílkovin s krátkým poločasem, např. apoproteinů, a to vede ke vzniku jaterní steatózy. S trvající nerovnováhou mezi dodávkou bílkovin a energie klesá produkce plazmatických bílkovin (hlavně albuminu) a pro pokles onkotického tlaku vznikají otoky (při poklesu plazmatické koncentrace pod 25 g/l).
| Vitamín | Zdroje | Fyziologické funkce | Projevy deficitu | Klinický význam |
| A | Játra, olej z tresčích jater, máslo, zelená zelenina, meruňky | Zraková ostrost, antioxidant, růst a rozmnožování, imunitní funkce | Xeroftalmie, šeroslepost, zvýšené riziko infekce, některé nádory | Hojení ran, proteosyntéza, odstraňování volných radikálů |
| D | Olej z tresčích jater, losos, sýr, margarín | Homeostáza vápníku a fosforu, diferenciace makrofágů | Osteomalacie (v dospělosti), křivice (v dětství), poruchy imunity | Hojení zlomenin |
| E | Cereálie, fenykl, krabi | Antioxidant, prevence poškození buněk, regulace syntézy hemu | Hemolytická anémie, neuropatie (centrální i periferní), myopatie, zvýšené riziko aterosklerózy | Odstraňování volných radikálů |
| K | Zelí, špenát, brokolice, brambory, játra, máslo | Srážlivost krve, kalcifikace kostí | Krvácivé poruchy, osteoporóza | Prevence osteoporózy a poruch srážení krve |
| B1(tiamin) | Cereálie, pistácie, slunečnicová semena, kvasnice | Metabolismus cukrů, tuků a mastných kyselin | Beri-beri (neurologické a oběhové onemocnění), Korsakovův syndrom, anorexie | Chuť k jídlu, růst, prevence beri-beri a neurologického postižení |
| B2(riboflavin) | Játra, pepř, cereálie, brokolice, sýr | Oxidační metabolismus | Defekty ústních koutků, poruchy imunity | Izolovaná porucha vzniká vzácně |
| B5(kyselina pantotenová) | Játra, maso, cereálie, slunečnicová semena, hrách, vejce | Syntéza a metabolismus mastných kyselin, adrenokortikální funkce | Poruchy růstu, únava, neurologické poruchy, dermatitida, poruchy koordinace pohybu, nevolnost | Prevence syndromu „pálení nohou“, metabolismus tuků |
| B6(pyridoxin) | Cereálie, sójové boby, játra, vepřové maso | Metabolismus aminokyselin | Anémie (u dětí), periferní neuropatie, dermatitida, premenstruační syndrom | Hojení ran, imunita |
| B12 | Játra, makrely, sýr, maso | Metabolismus DNA | Megaloblastová (perniciózní) anémie, demyelinizace periferních nervů | Dělení buněk, hojení ran, imunita, periferní neuropatie |
| Niacin | Játra, maso, cereálie, kadeřavá kapusta | Oxidační metabolismus | Pelagra (dermatitida, neuropsychické problémy, demence, slabost, průjem) | Prevence pelagry, funkce enzymů |
| Kyselina listová | Játra, tuňák, sýr, kapusta, ořechy, cereálie, kvasnice | Metabolismus purinů, pyrimidinů a aminokyselin | Megaloblastová anémie, zpomalení růstu, zpomalené dělení buněk | Hojení ran, imunita, krevní srážlivost, prevence anémie |
| Biotin | Játra, sója, jablka, banány | Metabolismus cukrů a tuků, nepřímo aminokyselin | Dermatitida, astenie, vypadávání vlasů, bolesti svalů | Prevence poškození kůže a vypadávání vlasů |
| C | Kiwi, citróny, brokolice, špenát, brambory | Metabolismus kolagenu, imunita, absorpce železa, antioxidant | Kurděje, zhoršené hojení ran, poruchy růstu dětí, poruchy imunity | Hojení ran, prevence kurdějí |
Klinické příznaky deficitu stopových prvků
| Prvek | Klinický příznak nedostatku |
| Železo | hypochromní anémie, koilonychie, angulární stomatitída |
| Chrom | hyperglykémie, periferní neuropatie, zmatenost |
| Kobalt (vitamín B12) | megaloblastová anémie, periferní neuropatie, degenerativní změny míchy |
| Měď | anémie, neutropenie |
| Jód | struma, hypotyreóza |
| Mangan | dermatitída, změna barvy vlasů, hypoprotrombinémie |
| Molybden | poruchy vědomí, nesnášenlivost aminokyselin, hypourikémie |
| Selen | myopatie, kardiomyopatie |
| Zinek | vyrážka, alopecie, poruchy chuti, průjem, poruchy hojení ran |
5.7.3 Nadměrný příjem potravy – obezita
Obezita je onemocnění, kterým v současné době trpí v Česku kolem 28 procent populace, v USA až 38 %. Je způsobeno nadměrným příjmem potravy (hlavně cukrů a tuků) a nedostatkem pohybu. Příčinou však mohou být i genetické vlohy nebo poruchy vnitřní sekrece, případně porucha signalizace o stavu zásob tuku (u některých obézních pacientů byl popsán nedostatek receptorů pro leptin). Je prokázáno, že obezita je rizikovým faktorem dalších i život ohrožujících onemocnění: ischemické choroby srdeční, cukrovky, hypertenze a maligní nádory. Jiná onemocnění může způsobit přímo: poruchy pohybového systému, poruchy dýchání (Pickwickův syndrom).
Androidní typ obezity
Vyskytuje se častěji u mužů, může se však vyskytovat i u žen. Tuk se ukládá převážně do břišní oblasti – pacient má typicky úzké boky a velké břicho. Tuková tkáň nahromaděná v oblasti břicha je výrazně metabolicky aktivní, je schopna v závislosti na svém objemu tvořit aktivní látky. Příkladem je adiponektin, hormon s protizánětlivým účinkem, který ochraňuje endotel před poškozením (předčasným rozvojem aterosklerózy) a podporuje normální citlivost inzulínových receptorů. Pokud je abdominálního tuku velké množství, jeho hormonální sekrece se mění:
- sníží se sekrece adiponektinu a organismus přijde o jeho ochranný vliv;
- snižuje se sekrece dehydroandrosteronu (DHEA), což podpoří rozvoj inzulínové rezistence (snížení citlivosti inzulínových receptorů)
- zvyšuje se sekrece hormonu rezistinu, který také snižuje citlivost inzulínových receptorů a podporuje rozvoj cukrovky II. typu;
- dalším z uvolňovaných působků je hormon kortizon, který také snižuje citlivost periferních receptorů pro inzulín a kromě toho podporuje glukoneogenezu;
- tvoří se angiotenzin, který zvyšuje krevní tlak.
U pacienta se vyvíjí metabolický syndrom (syndrom X, Reavenův syndrom), charakterizovaný obezitou, vysokým krevním tlakem, poruchou metabolismu lipidů, cukrovkou II. typu a hyperfibrinogenémií. Pokud pacient nezhubne, je riziko aterosklerózy a ischemické choroby srdeční vysoké. Od zvýšení inzulínové rezistence hrozí v průměru do osmi let smrt na infarkt myokardu. Metabolický syndrom však může být způsoben také chronickým stresem. Společným jmenovatelem je nadměrné uvolňování kortizolu.
Androidní typ obezity je reverzibilní. Pokud pacient dodržuje dietu a hodně se pohybuje, může zhubnout a všechna rizika se sníží. Pomoci může i bariatrická chirurgie, která snižuje příjem potravy zmenšením žaludku, nebo množství vstřebané potravy zkrácením trávicího traktu.
Gynoidní typ obezity
Gynoidní obezita je typická tvarem přesýpacích hodin s relativně štíhlým pasem, protože se tuk hromadí v oblasti hýždí a případně mléčných žláz. Obvod pasu je menší než obvod kolem boků. Vyskytuje se především u žen a je metabolicky neaktivní, takže kromě mechanického poškozování kloubů a poruch dýchání pro přílišnou hmotnost hrudní stěny nevede k metabolickému riziku. Nevýhodou je nesnadné až nemožné zhubnutí.
Sekundární obezita
Obezita může vzniknout také sekundárně např. při některých endokrinních onemocněních:
- při Cushingově chorobě (obezita centrálního typu, „tenké” končetiny a měsícovitý obličej);
- při hypotyreóze (většinou obezita dolní části těla, hlavně hýždí a stehen). Nejedná se ve skutečnosti o obezitu, ale ukládání osmoticky aktivních substancí, které natáhnou vodu.