4.3 Možnosti vyšetřování aktivity ANS
Vyšetřování aktivity ANS se postupně stává důležitou součástí klinické praxe. Zvýšená aktivita parasympatiku je známkou kvalitních funkčních rezerv organismu, převaha sympatiku naopak koreluje se zvýšeným rizikem ischemické choroby srdeční, aterosklerózy, hypertenze a dalších onemocnění. Pro posouzení aktivity ANS se postupně vyvinulo několik jednoduchých metod. V podstatě jde o vyšetřování autonomních reflexů, které jsou součástí normální reakce organismu na zátěž. Metody hodnocení funkce autonomního nervového systému lze dělit na základní, které se běžně provádějí v ambulantní a klinické praxi, a speciální, jež vyžadují speciální přístrojovou techniku a další vybavení.
Mezi základní, běžně použitelné metodiky, patří například speciální dotazník, který pomůže odhadnout, jestli má pacient převahu sympatiku (je v chronickém stresu) nebo parasympatiku (má dostatečné funkční rezervy). Do okénka „hodnocení“ vpisuje „S“, jestliže u něj převažuje sympatická reakce, „P“ pokud parasympatická a „0“, pokud si není jistý. U zdravého člověka by měla být rovnováha, nebo by měl lehce převažovat parasympatikus. Hodnocení může být zatíženo subjektivní chybou.
Dotazník na hodnocení autonomních funkcí: (Opavský a Salinger 1995)
| Příznaky | Sympatikus | Parasympatikus | Indiferentní | Hodnocení(S nebo P) |
| Ruce mám obvykle | studené | teplé | nevím | |
| V ústech mám | často sucho | hodně slin | nevím | |
| Krevní tlak mívám | vyšší | nižší | normální | |
| Kůži mám spíše | suchou | opocenou | nevím | |
| Hmotnost | snadno hubnu | snadno přibírám | hmotnost mám stabilní | |
| Omdlévám | zřídka | často | ||
| Mám sklon k | zácpě | průjmu | ||
| Ruce se mi při rozčilení | třesou | netřesou | ||
| Bušení srdce | občas mívám | nemívám | ||
| Bývám spíše | bledý | červený | ||
| Vnitřně | mívám pocity napětí | většinou jsem klidný | ||
| Po rozčilení | trpím nechutenstvím | mám větší chuť k jídlu | ||
| Usínám | obtížně | lehce | ||
| Oči mi slzí | málokdy | snadno | ||
| Horko snáším | obtížně | lehce | ||
| Chlad snáším | dobře | obtížně |
Při aktivaci sympatiku nebo parasympatiku se mění srdeční frekvence a krevní tlak. Toho se využívá k měření reaktivity ANS při dalších testech.
- Relativně jednoduchou metodou je hodnocení délky R – R‘ intervalů na EKG při klidovém a hlubokém pomalém dýchání (6 vdechů za minutu o objemu 40% vitální kapacity). Za fyziologických okolností se tak aktivuje parasympatikus a vyvolává respirační arytmie. Respirační arytmie je známkou dostatečných funkčních rezerv kardiovaskulárního systému.
- Valsalvův manévr (zvýšení nitrohrudního tlaku respiračním úsilím při zavřené hlasivkové štěrbině) aktivuje baroreceptorový reflex. Zpočátku se sníží žilní návrat do srdce a proto se zvyšuje díky baroreceptorovému reflexu (viz regulace tlaku krve) srdeční frekvence, po obnovení dýchání se zvýší žilní návrat a sníží se srdeční frekvence. Čím větší je rozdíl v naměřených hodnotách, tím větší je funkční rezerva organismu, kterou vytváří fyziologická aktivita parasympatiku.
- Ortostatický test hodnotí změny srdeční frekvence a krevního tlaku při změnách polohy těla.
- Stále větší pozornost se v poslední době věnuje také klidovému měření srdeční frekvence, jež patří zcela neprávem mezi podceňované diagnostické metody. Přitom tento jednoduchý parametr umožňuje poměrně spolehlivé jak inter-, tak intraindividuální hodnocení stupně sympatické aktivace.