4. Autonomní nervový systém

4.3 Možnosti vyšetřování aktivity ANS

Vyšetřování aktivity ANS se postupně stává důležitou součástí klinické praxe. Zvýšená aktivita parasympatiku je známkou kvalitních funkčních rezerv organismu, převaha sympatiku naopak koreluje se zvýšeným rizikem ischemické choroby srdeční, aterosklerózy, hypertenze a dalších onemocnění. Pro posouzení aktivity ANS se postupně vyvinulo několik jednoduchých metod. V podstatě jde o vyšetřování autonomních reflexů, které jsou součástí normální reakce organismu na zátěž. Metody hodnocení funkce autonomního nervového systému lze dělit na základní, které se běžně provádějí v ambulantní a klinické praxi, a speciální, jež vyžadují speciální přístrojovou techniku a další vybavení. 

Mezi základní, běžně použitelné metodiky, patří například speciální dotazník, který pomůže odhadnout, jestli má pacient převahu sympatiku (je v chronickém stresu) nebo parasympatiku (má dostatečné funkční rezervy). Do okénka „hodnocení“ vpisuje „S“, jestliže u něj převažuje sympatická reakce, „P“ pokud parasympatická a „0“, pokud si není jistý. U zdravého člověka by měla být rovnováha, nebo by měl lehce převažovat parasympatikus. Hodnocení může být zatíženo subjektivní chybou.

Dotazník na hodnocení autonomních funkcí: (Opavský a Salinger 1995)

PříznakySympatikusParasympatikusIndiferentníHodnocení(S nebo P)
Ruce mám obvyklestudenéteplénevím 
V ústech mámčasto suchohodně slinnevím 
Krevní tlak mívámvyššínižšínormální 
Kůži mám spíšesuchouopocenounevím 
Hmotnostsnadno hubnusnadno přibírámhmotnost mám stabilní 
Omdlévámzřídkačasto  
Mám sklon kzácpěprůjmu  
Ruce se mi při rozčilenítřesounetřesou  
Bušení srdceobčas mívámnemívám  
Bývám spíšebledýčervený  
Vnitřněmívám pocity napětívětšinou jsem klidný  
Po rozčilenítrpím nechutenstvímmám větší chuť k jídlu  
Usínámobtížnělehce  
Oči mi slzímálokdysnadno  
Horko snášímobtížnělehce  
Chlad snášímdobřeobtížně  

Při aktivaci sympatiku nebo parasympatiku se mění srdeční frekvence a krevní tlak. Toho se využívá k měření reaktivity ANS při dalších testech. 

  • Relativně jednoduchou metodou je hodnocení délky R – R‘ intervalů na EKG při klidovém a hlubokém pomalém dýchání (6 vdechů za minutu o objemu 40% vitální kapacity). Za fyziologických okolností se tak aktivuje parasympatikus a vyvolává respirační arytmie. Respirační arytmie je známkou dostatečných funkčních rezerv kardiovaskulárního systému. 
  • Valsalvův manévr (zvýšení nitrohrudního tlaku respiračním úsilím při zavřené hlasivkové štěrbině) aktivuje baroreceptorový reflex. Zpočátku se sníží žilní návrat do srdce a proto se zvyšuje díky baroreceptorovému reflexu (viz regulace tlaku krve) srdeční frekvence, po obnovení dýchání se zvýší žilní návrat a sníží se srdeční frekvence. Čím větší je rozdíl v naměřených hodnotách, tím větší je funkční rezerva organismu, kterou vytváří fyziologická aktivita parasympatiku.
  • Ortostatický test hodnotí změny srdeční frekvence a krevního tlaku při změnách polohy těla.
  • Stále větší pozornost se v poslední době věnuje také klidovému měření srdeční frekvence, jež patří zcela neprávem mezi podceňované diagnostické metody. Přitom tento jednoduchý parametr umožňuje poměrně spolehlivé jak inter-, tak intraindividuální hodnocení stupně sympatické aktivace.